Betonové monstrum - Hotel InterContinental byl vystavěn v letech 1968–1974 podle projektu atelieru Epsilon. Na projektu pracovali architekti Karel Filsak, Karel Bubeníček a Jaroslav Švec. Stavební parcela byla z části volná plocha po zásahu bombou za 2. světové války a zčásti vznikla demolicí několika domů obrácených dvorní fasádou do Pařížské třídy. Projekt vznikl na základě dohody čsl. vlády se společností PanAm, které síť hotelů Intecontinental patřila. Měl ubytovat v ca 400 pokojích, hosty letecké linky PanAm, s destinací Praha. Firma Bechtel Corp.řídila management projektu. Zadání bylo podle knihy standardů fmy Intercontinental. Projekt je realizován podle návrhu a Karla Filsaka a Jiřího Geberta [zdroj?]. Koncept nepravidelného vertikálního řešení fasád, se prosadil v konečném návrhu a v rámci možností tehdejší technologie korespondoval s měřítkem staroměstské zástavby. V tomto případě není vhodné jednoznačně formu označit za brutalizmus. Fisakův urbanistický koncept s piazzetou do Pařížské třídy, s odsazením dominantní fasády od eklektické zástavby Pařížské třídy a prostorem před Staronovou synagogou je velkorysou ukázkou integrování hmoty stavby do kontextu zástavby a tak obohacením Prahy. Byl možný jen po demolici několika domů. Betonové krabice restaurace a technických zařízení nejvyšších pater, ovšem pražské panorama ruší, stejně jako pozdější přístavba