Povídání o muzeu a jak se tam dostat.

 Pilotmí kabina Concorde. Minimální výhled, stísněný prostor.

 Ještě jednou pilotmí kabina Concorde. Za povšimnutí stojí panel přístrojů vpravo, je palubního inženýra.

 Doslova pidi prostor pro cestující.

 Aby se tam dalo alespoň procházet, je odstraněna jedna řada sedadel. Normální průchozí šířka uličky za letu je tak 40 centimetrů. Dveře jsou o kousek širší.

 Pidi okénko. Věřte mi, že přes něj není vidět, vůbec nic.

 Výstupy motorů. Ty jsou vymontovány a můžete si je kompletní, prohlédnout v hale. Mřížoví do oblouku, je od točitého schodičtě, kterým se vstupuje do letadla.

 Holubi jsou všude. Takže proto ta ochrana proti nim. Jinak, průměr otvoru pro motorovou jednotku, je vskutku uctihodný.

 Podvozek Concorde. Brzdy včetně pneumatik jsou k prohlédnutí zblízka v hale. Letadlo je schválně umístěno v nakloněné rovině, takže vydrápat se do pilotní kabiny je docela zážitek.

 Fotografie umístění letadla. Je postaveno na třech pilonech a patřičně nakloněné. Pidi stísněný prostor a mizerný vzduch není to nejhorší. Asi nejpodstatnější věc a pro některé lidi nepřekonatelný problém, je kroucení a houpání celého letadla. Pokud si někdo myslí, že takovéhle umístění je stabilní, velice se plete. Pouhých dvacet lidí uvniř, ho dokáže rozhoupat do neuvěřitelných kmitů. Ještě, že mě to nevadí.

 Zvenku je to nádherná mašina. Uvnitř je to už daleko horší. Vzadu je vidět vstupní schodiště. Pokud se odvážíte jít až k pilotní kabině, musíte se protáhnout skoro 60 metrů úzkou, kývající se trubkou.

 Detail podvozku a motorů

 Ještě jednou Concorde. Stojím právě pod TU 144.

 Střední vstupní dveře z TU 144 po odstranění čalounění.

 Obdobné pracoviště pilotů a palubního inženýra, jen tak trochu vytesané. Žádné stranou nakloněné panely s přístroji. Pokud se na ně chtěl člen posádky podívat, musel se na ty krajní pěkně natáhnout. Samozřejmě nepopsatelná zelená vojenská barva. Tankisté ji znají z tanků, že. Celé pracoviště je samozřejmě z TU 144. Nevím, jestli je to pravda, ale mládenci se dohadovali, že je venku na tabuli je napsáno, že posádka létala povinně s nasazenými kyslíkovými přístroji.

 Ještě jednou TU 144. Mám za to, že odtud je ještě horší výhled než z Concorde.

 Neskutečné množství přepinačů ještě v chodbičce. Typicky ruská výroba z té doby. Zajímavé je, že ta koženka v letadle, i po těch létech pořád stejně smrdí, jak v těch prvních žigulicích. Pán přede mnou není pilot s padákem, ale návštěvník jako já. Je to dokreslení toho, kolik místa tam je.

 Pidi výstavka o montáži a cestě letadel Concorda a TU 144 do Sinsheimu. Ty okénka v TU 144, jsou snad ještě menší než v Concorde.

 Pidi výstavka o montáži a cestě letadel Concorda a TU 144.

 Pidi výstavka o montáži a cestě letadel Concorda a TU 144.

 Pohled na druhou halu a dětská hřiště. Zábavu tu najdou jak děti, tak rodiče.

 Pohled na dětská hřiště. Zábavu tu najdou jak děti, tak rodiče. Z letadla je tu instalována i dlouhá skluzavka

 Ještě jednou Concorde. Dovnitř smí jen určitý počet lidí a schody jsou vybaveny mechanickými turnikety. Letadla jsou docela houpací a vzduch je tam mizerný. Co by taky člověk chtěl, když jsou na podstavci.

 TU 144 v celé své kráse. Je v daleko horším úhlu než Concorde. Taky to dá daleko větší námahu vydrápat se do pilotní kabiny.

 Concorde se vstupnímy schody.

 Historická mašina, ze které vede skluzavka pro děti i dospělé. Za povšimnutí stojí zpracování ovládacích prvků a uzavírací kohouty před 2 pilotem.

Panel radiotelegrafisty

 Je 1/2 10, časně ráno. Parkoviště je prázdné a návštěvníci teprve přicházejí. Uprostřed čumákem k zemi je umístěn náš Delfín.

 Motor z Concorde.

 Pneumatiky a brzdy z Concorde.

 Detail motoru Concorde.

 Takže, tohle dál je pro milovníky aut.  Toto, je Mercedes Benz 400k z roku 1934

 Další z řady Mercedesů

 Není co dodat

 Nádhera, nádhera

 Maybach, řetězový převod r. výroby 1920, šestiválec, obsah 23 litrů, výkon 300 ks.

 Maybach Zeppelin DS 8, r. výroby 1938, dvanáctiválec, obsah 7,978 ccm, výkon 200 ks.

 Brutus, podvozek z roku 1917-1918 původně namontován naftový motor. Nyní s motorem BMW VI V12válec, používaný ve Focke-Wulf A29 a Heinkel He 11. Obsah 46 litrů, výkon 750 Ks. Šílený stroj.

 Popiska Brutus

 Pohled do haly. Moc lidí tu ještě není. Odpoledna už to bude jiné.

 Super stroje, je tu všechno poněkud smíchané, ale nevadí, i oborník si tu příjde na své.

 Simca 9 Aronde

 Popiska, Simca 9 Aronde

 Ještě jednou Simca. Podoba s původní Octavii je víc než patrná

 Jeden Rolls Royce za druhým, druhý v řadě Stříbrný duch.

 Nádhera, tohle v Praze neuvidíte.

 Popiska k následujícímu obrázku.

 Neuvěřitelná nádhera, stará k dnešnímu roku 89 let.

 Výměna brzdového obložení, v tehdejší době, nebyla vůbec snadná.

 Berlín 30tých let

 Taky dobrý, cesty nemusejí být vždycky perfektní.

 Zástupce z Mladé Boleslavi. Motocykleta, asi typ B, Laurin & Klement rok výroby 1903. Takže je jí 110 let.

 Vidíte nekecám, popiska je dokladem.

 Motor z ponorky 1sv. válka Váha 26 tun a výkon 1200 ks. Rok výroby 1917.

 Vidíte nelžu, popiska je dokladem.

 Dobová fotografie.

 Dobová fotografie

 Tak a tady je v originále. Mercedes G4 z roku 1938. Vyrobeno jen 72 kusů. Zvláštní, i když si návštěvníci fotili kdejakou ptákovinu, Tyhle dvě auta jsme si vyfotily, jem my z Česka. Doba  Adolfa Hitlera, je to pro ně pořád tabu a nechtějí se o tom bavit. Docela by mě zajímalo, kde se náchází skutečný vůz, v kterém se vozil. Tenhle to není.

 Stejně je to pěkná mašina. 110 Ks 8 válců R.v. 1938.

 Jako doklad, zase popiska.

 Neprůstřelný Mercedes. Podobné řešení jako u minulého modelu. Zas to není totožný, jen stejný. Podívejte se na to náhradní přední okno dole. Síla skla je tak 5 centimetrů.

 Je to nádherný auto.

 Detailní rozkreslení tloušťky pancéřování.

 Morgan zroku 1935. Dvouválec obsah 1 litr. výkon 60-85 Ks.

 Popiska k předchozímu obrázku.

 Tohle určitě znáte, Bohmerland r.v 1938 délka 3,20m

 Popiska se zbývajícími údaji.

 Maybach se zajímavou montáží. Původní provedení pásové pily. Je to v původním stavu, jak to stálo odstavené ve stodole.

 Neuvěřitelné.

 Popiska, dočtete se, i kdo tu truhlářskou dílnu, provozoval.

 Ještě jednou z druhé strany. Povšimněte si dole, toho vypínatelného převodu na pásovou pilu.

 Na kráse nezáleží. Svým způsobem je ten exponát i takhle krásný.

 Pohled, do tak trošku přeplněné haly.

 Fantastické exponáty tu jsou naskládané bez ladu a skladu. Ani se nepokouším představit, kolik musela stát pojistka. O ceně exponátů, nemluvě.

 Kolo pro 12 policistů, policejního sportovního klubu v Sinshejmu.

 Ještě jednou, jako před tím. Tady si můžete ty sedačky spočítat. Polední na bidýlku brzdí.

 Dobové předměty, dnes už taky jen v muzeu. I když, podobný starý mobil, mi leží doma v zásuvce. Je funkční, jen se do něj nedá koupit baterie. Použitelný, ale jen s nabíječkou, takže na nic.

 Je tu vidění doopravdy všechno. Prý to jelo na 400m 490km/hod...viz následující popiska

 Popiska k předchozímu obrázku.

 Je tak jedenáct hodin. Málo lidí. Pravý zmatek, tu bude po obědě. Letadlo padající k zemi je náš delfín, nebo albatros. Nevím, odborníci to určitě poznají. V pozadí Concorde.

 Tu 144 v celé kráse

 DeLorean v celé kráse. Jen zasunout palivový články a vyrazit do filmu Návrat do budoucnosti 4.

 Popisek k DeLoreanu.

 Podle poznávací značka Růžový pták. Jsou tu neskutečný věci.

Cadillac z roku 1953. Obsah 5,3litru. Popiska následuje.

 Popiska k před. obrázku.

 Nádhera, jedno hezčí než druhé.

 To zpracování je fantastické. Zvlášť to vynikne, když si uvědomím, že v té době se u nás jezdilo, nejlepším autem tatraplánem, a v horším to byl tudor nebo populár.

 Popiska k následujícímu obrázku.

 Je to sranda, ty trčící svíčky. Jestlipak si někdo z Vás pamatuje, svíčky s 18kou závitem, a nebo, symetrické žárovky, do předních světel. Nemluvě o místní úpravě, při odbočování, vlevo. To byl pro těch několik cizinců, co tu jezdily, nepřekonatelný problém. Například to bylo na křižovatce, u Národního divadla. Proboha, snad pamatuju kamenný uhlí.

 Popiska k následujícímu obrázku.

 Nedivým se, že jim z toho kape olej. Měl jsem Tatru 57 a tam ukapával, z běžícího motoru běžně. Nebylo tam žádné těsnění, jen jednoduchý vratný labyrint.

 Leopard, překvapilo mě, jak je ten tank prťavej.

 Sbírka válečné a poválečné techniky.

 Sbírka válečné a poválečné techniky.

 Sbírka válečné a poválečné techniky.

 Sbírka válečné a poválečné techniky.

 Sbírka válečné a poválečné techniky.

 Tloušťka pancéřování je uctihodná.

 Škoda kanon M40 ráže 210mm dostřel 30Km.

 Popisek

 Vrak stihačky vylovený z kanálu LaManche. Za povšimnutí stojí obrovský orchestrion, stojící na improvizovaném balkoně. Vhodíte 1 euro a pěkně ryčně Vám 2 minuty zahraje. Nedělám si srandu, je to pravda.

 Lanz Bulldog, Startuje se volantem. Vhodíte do příslušného pultíku 1 euro, a pětiminutové video, Vám všechno, včetně jeho rekonstrukce ukáže.

 Vidíte, nekecám. Je to jednoválec obsah přes 10 litrů. Nejslabší Octávia, která se snad už ani nedělá, měla 1,6 litru.

 Zajímavý styl pérování.

 Jak říkám. Většina těchhle traktorů se startovala volantem.

 Fascinuje mě jak muzeum dokáže udělat z exponátů totální mišmaš. To je slovo, co. nic to ale nemění na tom, že dole, jsou hospodářské stroje z počátku minulého století, a nahoře relativně moderní letecká technika. Je to tak trochu zvláštní.

 To je něco. Místo chladiče je obrovská nádrž na vodu. Více na dalším obrázku.

 Popisek patřící předchozímu obrázku.

 Ještě jednou, z druhé strany.

 Hanomag v provedení s orebnímy koly. Taky jim kape olej.

 Ještě jednou, z druhé strany.

 Nádherně restaurovaný Lanz-Bulldog HR8.  Má to pořád platné registrační číslo. U nás SPZ. Může tedy normálně na silnici.

 Destilační kolona z roku 1900.

 Popisek

 Hart Parr traktor. Rok výroby 1915. Dvouválec obsah 4,1 litru.

 Popisek

 John Deere, rok výroby 1925, dvouválec, 8,2 litru, 30 ks.

 Motor na křídle, tuším Junkers 52 možná ?? Nejsem znalec. Jestli je to tak, tak  s tímhle typem lítal Adolf Hitler na svá první politická shromáždění.

 Tady je v celé kráse.

 Přeplácaná hala. Vpravo dole Mig 15 v oranžovočervené barvě.

 Dívám se přímo proti dvourotorovému vrtulníku. Jaký je to typ? Lituju, nemůžu sloužit.

 Totální přeplácanost, i v Německu se práší.

 Ještě jeden pohled.

 Americká a Německá vojenská technika. Je mi záhada, co je ten kříž vlevo (studuje ho pán v klobouku).

 Je mi záhadou, k čemu je tam ta lavička. Zřejmě čekají, jestli nedorazí ještě tankisti z 2 sv. války. Jeden je v poklopu věže, ale kde jsou ti ostatní???

 Kdo ví, co je to za letadlo. Je to Focke Wulf 190? Rád doplním.

 Vzadu za druhoválečnou stihačkou vykukuje asi Lockheed F-104 Starfighter. Dejte vědět jestli se pletu.

 Zvláštní řez tankem. Proč je tam, ale ta ohrada? Jsou věci kterým nerozumím. Popisek možná patří k letadlu nahoře.

 Mix válečné techniky.

Jsme na střeše. Ještě jednou TU 144

 Vrtulník nad parkovištěm.

 Jedno z těch aut je naše.

 Nádherný tvar Concorde.

Vážně je to paráda. Vidíte ty lidička, jak se drápou, po točitém schodišti.

 Zvláštní pohled do kabiny.

 Je libo si vyzkoušet přistání. Za 1 euro je to možné.

 Stačí vhodit 1 euro. Posadit se, dát nohy na pedály a do rukou vzít berany. Jak jednoduché...

 Do sbírky přispěly i Maďaři.

 Granát do námořního děla ráže 40,6 cm, tedy ráže 406 mm.

 Tenhle granát, je ještě větší.

 Lokomotiva má zimní kamufláž z bojů o Stalingrad. Je to tam napsáno. Nedokážu posoudit, jak by jí to prospělo, když z komína stoupá kouř. Třebas jezdily na koks.  Ještě jedna zajímavost. Parádní kliková hřídel lodního motoru.

 Pohádka - New Yorker. Tohle auto se dělalo i jako sedan. Takhle ho vidím poprve. Americká pohádky na kolech.

 Fantazie a nádhera.

 Ještě jednou.

 Další Americká legenda. Ford Thunderbird, nejsem schopen vyluštit další parametry.

 Poslední zajímavost před muzeem.

 Zajímavá, téměř nepřehlednutelná směrovka k muzeu.

 Svištíme domů.


Design v roce 2013.
Studio 1jv.cz